Začalo to jednoduše - udělám hrníčky s mými obrázky, vždyť to musí být celkem jednoduché.

  Navíc kousíček od místa kde nyní žiji, vyrábí firma reklamní hrnečky. Odjela jsem tedy do firmy a začala domlouvat hrníčky.

Umíme skoro vše, nic není nemožné... všechno vypadalo jednoduše. Okolo byly hotové reklamní hrnečky i krásný porcelán s kytičkami..Ovšem to byl ten rozdíl. Zatímco většina obrázkových hrnečků byla vypálena na 200 stupňů, hrníčky s pomněnkami nebo jednobarevné vypadaly jinak a lépe,  byly vypáleny na vysokou teplotu. A tady se ukázal zádrhel.." Už jste někdy viděla hrníček vypálený na vysokou teplotu s obličejíčkem - tam se dělají kytičky a puntíky a lístečky.. ty pokud změní barvu, tak to zas tak nevadí... a tohle dělat nebudeme... a tohle je problém... a tohle je risk... a tohle nezaplatíte to je drahý a strašně složitý."

A já tak moc chtěla andílky a andělky.  Problém byl na světě. Otravovala jsem a otravovala, ale marně.

Z obrázků  je nutné vyrobit "obtisky", tisknou se sítotiskem. Převézt mé malované obrázky na síta je prostě složité a tělová barva je riskantní na výpal.. Barvy se mění teplotou - jsou to vlastně takové prášky, které se umelou do jemna, nanesou se pomocí sít ve vrstvách a teprve v peci se vysokou teplotou roztaví spojí a "vpečou" do porcelánu. Pokud se dá malá teplota, nespojí a neroztečou se dostatečně a obrázek je matný a nehezký - když se teplota přežene tak se barvy "vypálí " z červené je hnědá a barvy jsou úplně jiné.. a stačí jen rozdíl pár stupňů.

Z popisu je vidět, že výsledek uvidím až na úplném konci po vychladnutí a vyndání z pece...možná používám hodně zjednodušený popis výroby.,.ale tak nějak to je:-)

  Už to vypadalo beznadějně a skoro jsem to vzdala.. Ale já se vzdávám nerada. Když to neumí zde, budou to umět jinde.. Našla jsem pana Horčice - z firmy, která se specializuje na obtisky na porcelán. "Vyrábíme obtisky na porcelán pro celý svět." Hlásala reklama na internetu.

 Poslala jsme obrázky a znovu vyslechla to samé: " to je problém... a risk .. a drahé.. a složité a "vy mi asi nerozumíte...a nevím jestli mi rozumíte"..(to byla nejčastější věta).. Rozuměla jsem, ale nechtěla to vzdát.

  "Dobře tak to zkusím, ale nic neslibuji.  Šikovný pan Horčic upravil obrázky, vyrobila se síta a natiskl obtisky.  Nechala jsem udělat i mou značku. Pan Horčic udělal zkušební výpal a já byla spokojená. Odvezla jsem si i barvu na domalovávání - která musí být stejná jako je použitá na obtisky.

Už jen domluvit výrobu, vybrat hrnečky, konvičky a mističky. Je z čeho vybírat, dostala jsem se do rukou "sběratele porcelánu".

Do "továrny" mne pustili jen o víkendu nebo přes noc. Obtisky se namočí a přenesou na porcelán - vytlačí se bublinky, voda a vzduch - i to chce zkušenost a šikovné ruce obzvláště na "vyboulené tvary" - děkuji mé šikovné kamarádce Nadě Jirsové (která ruce šikovné má, neb vyrábí dýmky) Málokdy v životě jsem byla tak unavená. Teplota v hale je neustále okolo 34 stupňů neb jedou pece a nesmí se větrat, protože by chladly pece.

Ale bylo to vlastně moc fajn.

Vše jsem  vlastnoručně ozdobila puntíky a linkami. Každý hrneček jsem měla v ruce a puntíkovala a puntíkovala. I nevypálené hrníčky se mi moc líbili. Naplnit pec, naprogramovat a pak se jen bát..

Po otevření a vychladnutí pece jsem zažívala pocit vítězství. Moc děkuji panu Horčicovi z firmy DTP dekor, panu Likařovi - Reval, Naduli Jirsové a všem co mi pomohli.. a taky kamarádům za trpělivost - rok poslouchali o porcelánu. Myslím, že je doopravdy krásný.  Můj porcelán co vydrží - protože jsou obrázky vypálené na vysokou teplotu:-)))

https://www.honsovashop.cz/55-porcelan